Biographie

Biographie Josef Jiskra, geboren 1935 in Benátky bei Litomyšl in Ostböhmen, studierte 1953-1958 am Konservatorium in Prag Musik mit dem Hauptfach Posaune. Nach zweijährigem Militärdienst wurde er erster Posaunist im Karlsbader Symphonieorchester. Daneben war er auch als Musikdozent und Wertungsrichter tätig; im Jahre 1965 gründete er die Original Karlsbader Blaskapelle "Karlovarka", mit der er zahlreiche Rundfunk- und Fernsehaufnahmen durchführte. In dieser Zeit wurde ihm seine besondere Liebe zur Volksmusik bewusst und bereits damals erhielt er mehrere Preise bei Kompositionswettbewerben der Volksmusik in Tschechien.

Im Herbst 1979 zog Josef Jiskra um nach Deutschland und war von Januar 1980 bis Dezember 1999 Musikdirektor der Stadt Crailsheim, womit auch eine Lehrtätigkeit an der Jugendmusikschule verbunden war. Durch seine konsequente und zielbewusste Arbeit mit der Stadt- und auch der Jugendkapelle Crailsheim haben diese bei Musikwettbewerben und Jugendkritikspielen immer wieder hohe Auszeichnungen errungen.

Bereits über 100 Kompositionen und beinahe 200 Arrangements schrieb Josef Jiskra in den vergangenen Jahren. Er komponiert leidenschaftlich gern und so sind neben zahlreichen Kompositionen der böhmischen Art, auch in den letzten Jahren verstärkt immer mehr konzertant-symphonische Werke für Blasorchester entstanden. Den eigentlichen Auslöser für das erste große symphonische Werk gab der Landesmusikverband Baden-Württemberg, als er im Jahre 1989 eine Auftragskomposition bei Josef Jiskra bestellte. Zahlreiche folgten bis zum heutigen Tage.

Bei allen Werken liegen die Wurzeln unverkennbar in seinem Mutterland und bringen immer wieder auf andere Weise die "Stimmungen seines böhmischen Herzens" zum Ausdruck. Die Besonderheit und Feinfühligkeit seiner vielfältigen Kompositionen führte nicht umsonst dazu, dass er inzwischen auch Kompositionswettbewerbe in Deutschland gewinnen konnte.

Obwohl sich Josef Jiskra seit Januar 2000 im Ruhestand befindet, findet er gerne keine Ruhe. Nach wie vor übte er seine Tätigkeit als Kreisdirigent im Kreisverband Hohenlohe (Baden - Württemberg) bis zum Herbst 2008 aus. Ferner ist er auch als Posaunist im Landesblasorchester Baden-Württemberg bis 2005 aktiv tätig gewesen. Zahlreiche Auftragskompositionen und Workshops der böhmischen Blasmusik sorgen zusätzlich für keine "Langeweile". Immer wieder wird er als Juror zu Wettbewerben und zudem auch zu Gastdirigaten bei verschiedenen Kapellen eingeladen.

Im Oktober 2007 wurde Josef Jiskra für seine Verdienste um die Musik die Ehrengoldmedaille verliehen, welche die höchste Auszeichnung im Blasmusikverband Baden-Württemberg ist.

Josef Jiskra lebt bis heute nach dem Motto:

"Musik allein ist die Weltsprache und braucht nicht übersetzt zu werden, da spricht Seele zu Seele."

(von Berthold Auerbach)

Životopis Josef Jiskra, narozený v roce 1935 v Benátkách - tehdy okres Litomyšl - započal svoji muzikantskou dráhu pomĕrnĕ pozdĕ, teprve ve svých deseti letech (až po skončení 2.svĕtové války). A to hrou na housle u pana učitele Josefa Andrleho, pozdĕji v mĕstské hudební škole u Karla Faltyse, to už ale na pozoun, který se mu stal pro celý jeho další život osudem!
Po maturitĕ na litomyšlském gymnásiu odchází na pražskou konservatoř, kde studoval jako hlavní obor u pánů profesorů Jaroslava Šimsy a Jaroslava Ušáka hru na snížcový pozoun. Již v tĕchto studijních letech byl vyhledávaným hráčem tehdejších známých tanečních orchestrů (Zdĕnek Marat, Zdĕnek Barták, Jaroslav Echtner a další).
Po úspĕšném složení absolventských zkoušek na konservatoři (1958) přišla povinná dvouletá vojenská základní služba, kterou vykonával u vojenských hudeb v Prachaticích a Domažlicích.
Již v dobĕ této vojenské služby si zajistil místo pozounisty v symfonickém orchestru ve Františkových Lázních, kde však pobyl jen krátce. Po úspĕšnĕ vykonaném konkursu do Karlovarského symfonického orchestru přijal v dubnu 1962 místo v trombonové skupinĕ, které zodpovĕdnĕ zastával více než 17 roků.
Již zde, vedle svého hlavního povolání, vyučoval na různých hudebních školách. V roce 1965 založil se svými kolegy z KSO malou dechovku "KARLOVARKA", která se stala známou svým specielním obsazením a svým nenapodobitelným ojedinĕlým zvukem. Její tehdejší četné nahrávky mohou posluchači rozhlasové stanice Plzeň (ale občas i stanice Praha a České Budĕjovice) obdivovat ještĕ dnes. Známý byl a ještĕ v devadesátých letech českou televizí vysílaný televizní hudební pořad s Karlovarkou "Pozdrav z Karlových Varů".
V té dobĕ se Josef Jiskra již neomezuje jen na úpravu skladeb jiných autorů (celý repertoir Karlovarky - přes 200 různých titulů - byl provozován v jeho úpravách), nýbrž začíná uvádĕt též své vlastní skladby. Z této doby se datují jeho úspĕchy (i ty nejvyšší) ve skladatelských soutĕžích v západočeských lázních.

V roce 1979 dochází v jeho životĕ k radikální zmĕnĕ. Po dlouhých rodinných diskusích se rozhoduje vysídlit s celou rodinou do Nĕmecké spolkové republiky. Stalo se tak, se souhlasem příslušných úřadů obou států, v září 1979.
V Nĕmecku zastával od ledna 1980 místo mĕstského Musikdirektora v Crailsheimu -okres Schwäbisch Hall - a to plných 20 let. Za tímto honosným titulem se skrývala spousta zodpovĕdné práce. Byl povĕřen řízením mĕstského orchestru, jeho mládežnické kapely a Big Bandu - tedy tanečního orchestru. Současnĕ mu byla svĕřena výuka žáků žest'ových nástrojů na mĕstské hudební škole.
V tĕchto dvaceti crailsheimských letech dochází k úspĕšnému rozvoji jeho komposiční činnosti. Poradním sborem bádenskowürttemberského hudebního svazu byl požádán o zkomponování díla vĕtšího rozsahu pro zemský hudební festival v Aalenu v roce 1989. Tak vznikla rapsodická báseň "Bohemia", kterou chtĕl oslavit svoji bývalou vlast (pozdĕji rozšířeno o "Moravské skicy" a "Slovenskou fantasii" - takže trilogie). Úspĕch Bohemie jej motivoval a inspiroval natolik, že se i nadále intensivnĕ vĕnoval komposici koncertních skladeb pro velký t. zv. symfonický dechový orchestr.Současnĕ však zůstává vĕrný své, jak sám říká, "krásné" české lidovce. I v Nĕmecku získal mnohá komposiční ocenĕní - mimo jiné i 3 první ceny v anonymních skladatelských soutĕžích.

V roce 1987 se stává krajským dirigentem hudebního svazu Hohenlohe (jako u nás třeba Chodsko nebo Slovácko), o rok pozdĕji zakládá krajský orchestr Hohenlohe, který řídil až do roku 2007. S tímto orchestrem uvádí v každém jeho koncertu mimo známé nĕmecké autory, či autory západní, vždy nejménĕ jednoho slovanského autora (Dvořák, Smetana, Musorgskij, Šostakovič, Pádivý). Také jeho vlastní skladby na tĕchto koncertech zaznĕly.
V roce 2000 odchází do důchodu. Za svůj nejvĕtší úspĕch tĕch dvaceti roků v Crailsheimu považuje uskutečnĕní koncertu v listopadu 1995 crailsheimského orchestru a hostujících sólistů - svĕtových klarinetistů - Sabine a Wolfganga Meierových (sourozenci). Sabine je profesorkou na Vysoké hudební škole v Lübecku, Wolfgang je rektor Vysoké hudební školy v Karlsruhe. Oba uznávaní a žádaní solisté v celém svĕtĕ. Je dlužno vysvĕtlit, že oba prodĕlali svoje hudební začátky právĕ v mládežnické kapele v Crailsheimu!
Tedy od 1. ledna 2000 je Josef Jiskra v důchodu. Z aktivního dirigenta se stává čestný dirigent mĕstského orchestru. Zůstává však i nadále ve funkci krajského dirigenta a jako takový zakládá "Seniorenorchester Hohenlohe" (tento hostoval v kvĕtnu 2006 v klášterních zahradách v Litomyšli a v Benátkách).
Jako důchodce má nyní víc času nato, aby osobnĕ propagoval a dirigoval své skladby u různých orchestrů. A tak jej často můžeme zastihnout na cestách nejen v Nĕmecku, ale i v Rakousku, ve Švýcarsku, v Lucembursku, na Slovensku a dokonce i v České Republice.
Za zmínku též stojí, že jako důchodce vyučuje pro lidovou vzdĕlávací školu v Crailsheimu češtinu!
V říjnu 2007 byla Josefu Jiskrovi udĕlena čestná zlatá medaile za zásluhy o hudbu, což je nejvyšší vyznamenání hudebního svazu spolkové zemĕ Baden-Württemberg.

Jak Josef Jiskra sám říká, dokud mu to "zdravíčko" bude sloužit, zůstane své nejmilejší přítelkyni - muzice vĕrný!